Pohádka o cenzuře
Bylo, nebylo…..Vždycky, když si myslím, že už mě nic nepřekvapí, objeví se něco, co mi vyrazí dech. Lépe řečeno někdy vyrazí dech, někdy pobaví a někdy skoro donutí k pláči. Nedávno jsem opět takovou věc zažil. Vyvolala na mém líci nejdříve překvapení, pak zděšení a nakonec jen úsměv. Došlo mi totiž, že jde vlastně jen o takovou hloupost. O poraněné ego člověka, o potřebu si něco dokázat, o užití si své uniformy a své dočasné a křehké moci.