„Moje dcera má 4 měsíce trest a už má za sebou první měsíc. Chtěli bychom si podat pépéčko“. Má smysl si u tak krátkých trestů podávat žádost o PP?

Jedním z hlavních kritérií pro úspěšné podmíněné propuštění, které uvádí trestní zákon, je prokázání polepšení po právní moci rozsudku, zejména ve výkonu trestu svých chováním a plněním svých povinnosti. Je tedy jasné, že během jednoho měsíce VTOS, kdy je odsouzený nejdříve na příjmovém nebo nástupním oddělení a ještě nemá stanovený program zacházení, není schopná věznice jakékoliv polepšení konstatovat.

Zhodnocení chování odsouzené osoby nějakou dobu trvá a samotný program zacházení se vyhodnocuje po 2 měsících. Pokud budeme tedy počítat, tak nám vyjde doba nejméně 4 – 5  měsíců. A to by vše muselo být rychlé, bez problémů a hlavně odsouzený skoro zázračný.

Nástup do věznice – 14 dní + stanovení programu zacházení – 1 měsíc + hodnotící období – 2 měsíce + zpracování hodnocení – 14 dní = 4 měsíce. 

Důležité je také nezapomenout, že soudy často požadují 1. PSVD (prostupnou skupinu vnitřní diferenciace), tedy tzv. diferenčku. Její získání může trvat ještě jedno hodnotící období a doba pro získání kladného hodnocení věznice se o další 2,5 měsíce prodlouží.

Podstatným kritériem je také zkušební doba, kterou soud určuje. Ta může být v řádu měsíců a může se tedy stát, že za pár měsíců vězení dostane propuštěný třeba rok nebo dva zkušební dobu. To je vlastně taková podmínka, ve které nesmí nic provést. Jinak se vrátí nazpět do vězení vykonat zbytek trestu a dostane trest další za spáchaný delikt. A na podmíněné propuštění z nového trestu pak může nejspíše zapomenout.