Rok 2015

Dvouvládí Vězeňské služby

Máme dva brigádní generály. Když ministryně Válková odvolávala pana Petra Dohnala, bylo důvodem jeho údajné pochybení při vedení a ztráta důvěry. Vše začalo při kontrolách ministerstva ohledně hospodaření. Následně byl vedením dočasně a poté nastálo jmenován Pavel Ondrášek. Odvolaný Petr Dohnal prohlásil, že se bude bránit. Podal si rozklad, který ministr Pelikán zamítl. A následně žalobu.

Nový ředitel Ondrášek svému odvolanému předchůdci pak snížil plat o celých 60 %. Prý nic nedělá. Za každým z ředitelů pak šli jeho „věrní“. K tomu kontroloři MSp zjistili, že si na GŘ VS žijí nad poměry a rozdávají si neobvyklé odměny. A bývalý ekonomický náměstek Tomáš Líbal, odvolaný novým ředitelem Ondráškem, byl zadržen BIS z podezření na vydírání svého odvolatele. A umístěn do vazby, ze kterého ho propustili v listopadu tohoto roku. Ovšem ani na straně ředitele Ondráška nebylo vše poskvrny. I jeho kroky se ocitly v hledáčku ministerských úředníků.

V prosinci pak Městský soud rozhodl o tom, že odvolání ředitele Dohnala nebylo v pořádku a zrušil jej. Jak ale uvádí server idnes.cz, šlo o to, že byl Dohnal odvolán podle špatného zákona. Tím pádem je i otázkou, jak to bylo s veřejnými zakázkami a především problémy s hospodařením. Těmi se soud nezabýval a pořád je řeší GIBS.

Začíná tedy anabáze, která možná zase skončí u soudu. Staronový ředitel Dohnal totiž hned začal s čistkami a to by nemuselo být tím správným krokem. Proběhla i schůzka s ministrem Pelikánem. Ale právní názory se na současný stav opět liší. A to na obou stranách. Tak je to ale vlastně od samého začátku. Stejně jako s celým naším právním systémem. Je tak složitý, že mu nikdo pořádně nerozumí. Bohužel ani soudy. Uvidíme, jak to nakonec dopadne.

Sami si udělejte na tuto situaci názor, snažili jsme se využít více zdrojů.

Zase nemáme náramky

Ministerstvu spravedlnosti se také moc nedaří. Po neúspěchu s probačními domy, kde ministerstvo vlastně jen využilo zkušeností a kapacity neziskovky Nová šance z Ostravy, se rozplynula další vize snižování recidivy. Do výběrového řízení na elektronické náramky se nikdo nepřihlásil. Co dodat. Když se nedaří, tak se nedaří. Zkuste si sami najít důvod, proč to prostě nejde.

Janoušek a jeho opouštění věznice

Advokát Ortman neprojevil dobrou znalost vězeňského prostředí a paní redaktorka vše postavila pouze na vyjádření jednoho právníka. Vezmeme to popořadě, jak jde reportáž Českého rozhlasu.

• Opuštění věznice až na 24 hodin a přerušení výkonu trestu jsou dvě rozdílné formy kázeňské odměny, viz § 45 odst. 2 písm g) a h) zák. č. 169/1999 Sb. Pouze udělení kázeňské odměny přerušení VT zákon připisuje řediteli věznice. Každopádně udělení obou odměn předchází ještě posouzení a schválení odměny celou komisí vězeňských pracovníků. Je v ní např. vychovatel, speciální pedagog, sociální pracovnice, pracovník sektoru pracovního zařazení, vedoucí výkonu trestu, ale také lékař. To znamená, že k opuštění i přerušení se vyjadřuje lékař.
• Opuštění věznice až na 24 hodin znamená také tzv. volnou návštěvu, tedy návštěvu s rodinnými příslušníky v délce např. 4, 8 nebo 12 hodin. Jedná se o návštěvu mimo areál věznice a tato forma odměny je využívána velice často.
• Přerušení výkonu trestu není opuštěním v souvislosti s návštěvou nebo aktivitou programu zacházení. Nejde je tedy zaměňovat.
• Pokud jde o přerušení trestu ze zdravotních důvodů, tak takové přerušení není ničím neobvyklým. Měli jsme klienty, u kterých doba takového přerušení byla z důvodu nutné léčby i v řádech měsíců a let. A dokonce jednoho klienta, který byl odsouzen za trestný čin končící smrtí oběti. Mnoho odsouzených je dále eskortováno k vyšetřením mimo věznice. Jde o zcela běžnou agendu v rámci výkonu trestu, protože VS není schopna zajistit finančně velice náročné vybavení, které je potřebné k některým vyšetřením a lékařským úkonům.    
• V režimu dozoru, tedy ve věznici typu B, ve kterém je pan Janoušek, chodí odsouzení na přerušení trestu poměrně často. Lze to doložit také statistikami VS. Např. v roce 2012, posledním před amnestií, to bylo ve skoro 2.500 případech. V roce 2014 pak ve skoro 1.400 případech. Mezi našimi klienty jsou desítky odsouzených, kteří v typu věznice B chodí nebo „chodili ven“ pravidelně, a to 4 – 6 za kalendářní rok. A to máme na mysli pouze standardní přerušení v rámci programu zacházení dle § 56 odst. 1 zák. č. 169/1999 Sb. Nepočítáme např. volné návštěvy popsané výše. V případě potřeby věznice také využívají přesušení ze sociálních důvodů. V roce 2012 ve 161 případech, v roce 2014 pak v 88. Propouští se i ze zdravotních důvodů, tedy dle § 55 odst. 3. V roce 2012 62 a v roce 2014 87 případů. A to opět připomínám, že se nejedná o opuštění věznice do 24 hodin v rámci návštěvy. 
• V roce 2012 věznice v Brně využila kázeňskou odměnu přerušení VT skoro 200, přesně 192. V roce 2014 to díky nižší kapacitě bylo 34. Zkušenosti právníka Ortmana neodpovídají realitě a jistě to bude i proto, že nelze paušalizovat a porovnávat s osobami odsouzenými za těžké zločiny, např. vydírání, únosy a podobně.           
• 1. prostupná skupina vnitřní diferenciace není podmínkou udělení kázeňské odměny přerušení VT. Skupiny vnitřní diferenciace jsou hodnotícím aspektem v rámci dlouhodobého chování odsouzeného, pokud odborní pracovníci vyhodnotí přínos opuštění věznice např. návštěvou na 4, 8, 12 nebo 24 hodin, jedná se o postup zcela legální, logický a běžný.
• 6 odměn, které se skládají z odměn v rámci plnění programu zacházení, tedy volných návštěv, přerušení trestu a zdravotních vyšetření, tedy není množství, které by bylo takovou senzací, jak ji novináři opět vidí.

Nejsme v žádném případě zastánci pana Janouška a jsme rádi, že spravedlnost ho do vězení poslala.Není ani naším klientem. Vadí nám spíše mystifikace a míchání pojmů ze strany novinářů a bohužel také právníků, kteří si rádi dělají na podobných kauzách jméno tím, že se k nim vyjadřují, a to bohužel ne příliš odborně a se znalostí dané problematiky. V rámci rozhodovací problematiky advokát Ortman neuvádí ani komisi, která odměny a přerušení schvaluje, protože není obsažena v žádném zákoně a on to zkrátka neví. V celkovém pohledu pouze cituje ze zákonů, ale uniká mu celkové nastavení systému a znalost problematiky. Stejně tak zcela mylně informuje o počtu vězňů ve věznici v Brně. V den reportáže, jak on uvádí, tedy 23. prosince 2015, se díval a ve věznici v Brně bylo v dozoru 90 vězňů. Dle statistiky VS uveřejněné na stránkách www.vscr.cz byl 23. prosince 2015 počet odsouzených ve věznici Brno v dozoru 141 (135 mužů a 6 žen). Tedy o polovinu více, než tvrdí advokát Ortman. Kam se tedy díval? Existuje snad jiná statistika? Nebo si jen číslo 90 vymyslel a aby to působilo dobře, řekl, že se díval?

Výše uvedený text byl zaslán redaktorkám Českého rozhlasu.