Jak zažádat o přemístění do jiné věznice? Kdy je možné ho podat? Co je to přeřazení? Jak o přeřazení zažádat?…. Tyto a další otázky, ve kterých se ptáte na přeřazení a přemístění, se velice často pletou a proto níže přinášíme jejich definici. O obsahu žádostí jsme již informovali v minulosti v naší poradně.

1. Přeřazení odsouzeného do věznice jiného typu dle § 57 zák. č. 40/2009 Sb., Rozhodování o změně způsobu výkonu trestu dle § 324 zák. č. 141/1961 Sb., Přeřazování odsouzených dle § 10, Návrh ředitele věznice na přeřazení odsouzeného dle § 11 a Návrh odsouzeného na přeřazení dle § 12 zák. č. 169/1999 Sb. – kromě trestního řádu č. 141/1961 Sb., který používá ještě starou a v našich zákonech neustále se často vyskytující formulaci komunistické éry, se jednotně přeřazení z „C“ do „B“ nebo z „B“ do “A“ říká přeřazení. Uvedená judikatura, která byla několikrát předělávána a vždy nekoncepčně upravována, tak prakticky uvádí všechny možnosti, které lze použít. Návrh tedy může, resp. podle § 11 odst. 1 zák. 169/1999 Sb. musí podat ředitel věznice, pokud má za to, že toto přeřazení přispěje k dosažení účelu výkonu trestu. Tak to funguje ve věznicích, kde „automaticky“ toto provádí při vykonání potřebné délky trestu. Podle § 57 odst. 6 zák. č. 40/2009 Sb. je to ¼ uloženého trestu, nejméně však 6 měsíců. Podle § 324 odst. 1 zák. 141/1961 Sb. může soud o přeřazení rozhodnout na základě žádosti ředitele věznice, státního zástupce, odsouzeného nebo i bez takového návrhu. Pod tento poslední termín lze teoreticky vsadit ostatní možné varianty, protože nelze předpokládat, že by soud rozhodoval bez návrhu jako takového, tudíž je myšlen jiný návrh, než návrhy uvedené (ředitel, st. zástupce, odsouzený). Zák. 169/1999 Sb. o výkonu trestu odnětí svobody pak v § 12 s odkazem na § 11 odst. 2 uvádí, že ředitel k žádosti odsouzeného, stejně jako k té podané jím, připojí stanovisko a vyjádření věznice. Samozřejmě za předpokladu, že ho o takovém podání odsouzený informuje (tedy prostřednictvím vychovatele).
2. Přemísťování odsouzených pak řeší § 10 odst. 1 písm. b vyhl. č. 345/1999 Sb., kdy umožňuje mimo jiné přemístění do jiné věznice (při stejném typu výkonu trestu) na základě dohody jejích ředitelů nebo kladného rozhodnutí o žádosti odsouzeného nebo jemu blízkých osob. Dále přemístění pak upravuje vnitřní řád jednotlivých věznic. Opakovanou žádost o přemístění může odsouzený podat po uplynutí 3 měsíců od vyřízení jeho předchozí žádosti. Tuto možnost uvádí § 26 odst. 1 věta 2. zák. č. 169/19999 Sb. Pokud budeme vycházet ze znění zákonů a  judikatury soudů ve vztahu k podobně znějícímu ustanovení § 331 odst. 1 zák. č. 141/1961 Sb., kde se říká, že „Byla-li žádost odsouzeného o podmíněné propuštění zamítnuta, může ji odsouzený opakovat teprve po uplynutí šesti měsíců od zamítavého rozhodnutí…“, může obě uvedené žádosti podat po neúspěšném vyřízení žádosti odsouzeného blízká osoba (u přemístění) nebo zájmové sdružení občanů (u PP) i dříve, nebo naopak u zamítnutí žádosti osoby blízké nebo sdružení pak i samotný odsouzený. Je samozřejmě otázkou, jak by takové žádosti byly úspěšné. Doporučujeme tedy především vyhodnotit důvody zamítnutí a před podáním další žádosti je odstranit nebo eliminovat. Pak teprve může být další podaná žádost úspěšná. A lze předpokládat, že právě doba potřebná na změny obě uvedené lhůty pokryje a nebude potřeba je zkracovat.

Jak má žádost vypadat?

Není žádný předpis,  který by stanovil, jak má taková žádost vypadat. Je tedy nutné, aby soud nebo věznice ze žádosti pochopily, o co žádáte a dostaly všechny potřebné informace:

• čeho se žádost týká – přeřazení nebo přemístění
• kdo ji podává nebo za koho ji podává – jméno a příjmení, datum narození, místo výkonu trestu
• důvod – proč je požadováno přeřazení nebo přemístění – např. lepší podmínky VT, jednodušší dopravní dostupnost …
• další informace, které považujete za nutné soudu nebo věznici sdělit
• podpis a datum

Žádost je nutné zaslat v případě přeřazení na okresní (obvodní) soud místně příslušný věznici ( pro ověření tuto informaci poskytne věznice nebo soud), v případě přemístění pak věznici, ve které dotyčný vykonává trest odnětí svobody.

Není nutné žádosti zahlcovat paragrafy a výčtem trestných činů, soud tyto informace získá z rozsudku, který si obstará.