Slyšel jsem, že je možné si podat u soudu žalobu na kázeňský trest. Je to pravda? Jak máme postupovat?

Kázeňský trest je velice „silný“ nástroj, který VS používá. Je možné si proti němu podat  žalobu ke správnímu soudu. Nejdříve je ale nutné si proti uložení kázeňského trestu podat stížnost (§ 52 zákonu o výkonu trestu – ZVT), tedy využít řádného opravného prostředku, který zákon určuje. Až poté je možné proti rozhodnutí podat žalobu ke správnímu soudu.

Žalobu je nutné podat ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí o stížnosti, tedy poté, co byla zamítnuta stížnost. Postup je upraven v zákoně č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „SŘS“). Žalobu může podat sám odsouzený nebo na základě plné moci i jeho příbuzný. Není nutné zastoupení advokátem. Řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu, kterým je VS ČR, je upraveno v § 65 a násl. SŘS.

Žaloba musí kromě obecných náležitostí podání obsahovat následující (viz § 71 SŘS):

a) označení napadeného rozhodnutí a den jeho doručení nebo jiného oznámení žalobci (protokol o uložení KT)

b) označení osob na řízení zúčastněných, jsou-li žalobci známy (svědci a další přítomní)

c) označení výroků rozhodnutí, které žalobce napadá (špatné posouzení situace, nepravdivé důkazy, jiný stav věci)

d) žalobní body, z nichž musí být patrno, z jakých skutkových a právních důvodů považuje žalobce napadené výroky  rozhodnutí za nezákonné nebo nicotné (důvod, proč byl KT udělen neoprávněně)

e) jaké důkazy k prokázání svých tvrzení žalobce navrhuje provést (výslech dalších svědků)

f) návrh výroku rozsudku (návrh, jak věc vyřešit, např. snížení KT, zrušení…).

K žalobě je nutné připojit opis napadených rozhodnutí, věznice je povinna nechat odsouzenému protokol o uložení KT, stejně tak jako vyjádření o písemně podané stížnosti). K projednání žaloby je dle § 7 odst. 2 SŘS věcně a místně příslušný krajský soud, v jehož obvodu je sídlo správního orgánu, který ve věci vydal rozhodnutí v posledním stupni nebo jinak zasáhl do práv toho, kdo se u soudu domáhá ochrany.

Soudní poplatek spojený s podáním správní žaloby dle zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, činí 3.000,- Kč. Je ovšem možné požádat o osvobození od soudních poplatků, jakož i o ustanovení zástupce. Ustanovení § 36 odst. 3 SŘS k tomu výslovně uvádí: „Účastník, který doloží, že nemá dostatečné prostředky, může být na vlastní žádost usnesením předsedy senátu zčásti osvobozen od soudních poplatků. Přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li pro to zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Dospěje-li však soud k závěru, že návrh zjevně nemůže být úspěšný, takovou žádost zamítne. Přiznané osvobození kdykoliv za řízení odejme, popřípadě i se zpětnou účinností, jestliže se do pravomocného skončení řízení ukáže, že poměry účastníka přiznané osvobození neodůvodňují, popřípadě neodůvodňovaly. Přiznané osvobození se vztahuje i na řízení o kasační stížnosti.“

Je potřeba si dobře uvědomit, že řešení uložení KT je věc poměrně neobvyklá a přinese s sebou jistě mnoho emocí na obou stranách. Důležité je ale svoji pravdu si hájit, a to i v prostředí, které zrovna moc pravdu hájit neumožňuje.