Častokrát se nás ptáte, zda je možné dosáhnout podmíněného propuštění i v případě, kdy má odsouzený kázeňský trest, tzv. kázeňák. I když jsme sami vždy zastávali názor, že jeden kázeňský trest nemůže ovlivnit celý výkon trestu a je také lehce zneužitelný, ze strany věznic a některých soudů jsme naráželi na nepochopení. Okresní soud v Mostě a Krajský soud v Ústí nad Labem se na tuto věc podíval ale zcela odlišným způsobem. A musíme říct, že velice překvapivým. Velice za takové názory a pohledy na práva děkujeme.

Celý tento případ je velice zamotaný. Hned od prvopočátku se do případu vložila jistá „antipatie“ odsouzeného a věznice. Záměrně používám slovo antipatie, protože pokud by to byl záměr, docházelo by ze strany věznice k porušování zákona. Ale berme to postupně.

1. Otázka výmazu kázeňského trestu – velkým problémem českých zákonů je jejich špatná čitelnost a výkladovost. Podle použitým formulací a slov je totiž mnohdy nejasné, co vlastně zákon chce říct. Svědčí i to o omezené zdatnosti při využívání českého jazyka jejich tvůrci. Používání slov zpravidla, obvykle, lze nebo může dělá pak ze znění zákonů slovní spojení, se kterými se dá velice dobře manipulovat. A Vězeňská služba je v tomto přímo odborníkem. Pokud vyhláška např. říká, že odsouzený může na návštěvy nosit vlastní oděv a obuv, znamená to podle některé věznice, že mu to musí povolit ředitel. Pokud se podle zákona např. zpravidla umísťují prvotrestaní a recidivisté, nebo za účelně a neúčelně spáchané činy odděleně, znamená ono zpravidla spíše „jak se to hodí“. A takových příkladů je více. Mezi ně patří i § 54 zák. 169/1999 Sb. o výkonu trestu odnětí svobody, který říká, že udělením kázeňské odměny, lze místo jejího udělení zahladit kázeňský trest. Právě ono slovíčko lze je oním častým jablkem sváru. Možná by bylo příznačnější napsat, pokud se chce. Na tento úkon není nárok a tudíž to není povinnost VS.
2. Otázka dalšího trestního stíhání – odsouzený měl v době podání žádosti o PP další trestní stíhání, které již více než rok leželo na odvolacím soudě. Když jsme provedli urgenci řešení, soud možná trochu alibisticky věc vrátil na nižší stupeň s tím, aby se prozkoumala. Jednalo se každopádně o trest, který by ani v případě odsouzení s největší pravděpodobností nenavýšil současný vykonávaný trest. Navíc v té době už leželo na okresním zastupitelství usnesení o zastavení trestního stíhání, proti kterému st.zastupitelství podalo stížnost. I přesto další trestní stíhání bylo jedním z důvodů, proč se st.zástupkyně odvolala.
3. Posudky věznice – při projednávání u soudu 1. stupně se dlouze řešila rozdílnost jednotlivých posudků věznice a jejich absolutní necelistvost. řešil se důvod uložení kázeňského trestu, jeho výmaz a především závěr komise, která vypracovávala posudky, kdy tento byl opakovaně rozdílný a velice zmatečný. Paní soudkyně se sama nad tímto velice podivila a bohužel od zástupce věznice nedostala uspokojivou odpověď.

První stupeň tedy nakonec rozhodl zcela logicky a v souladu se zákonem a odsouzeného J.I. propustil. Státní zástupkyně se však odvolala. Její odůvodnění vykazovalo jasné známky nepochopení výkonu trestu a jeho působení na odsouzeného. To nás ale nijak nepřekvapovalo, protože podobnou názorovou nedokonalost jsme u Okresního státního zastupitelství v Mostě zažili již v minulosti. Nutno podotknout, že Krajský nám vždy dal zapravdu a s názorem st. zástupkyně se neztotožnil.

I v případě J.I. jsme našli u soudců Krajského soudu v Ústí nad Labem pochopení. A to pochopení zákonů a podstaty a fungování výkonu trestu. Státní zástupkyně se svými argumenty neuspěla a všechny byly odvolacím soudem jednoznačně dementovány.

Z rozsudku KS v Ústí nad Labem k jednotlivým bodům:

ad 1) …. při poměru jednoho trestu k počtu 18 odměn a při zvážení bagatelnosti uloženého trestu a jeho skutkové podstaty, by skutečně neumožňoval tento trest závěr o tom, že odsouzený se nechoval během výkonu trestu tak, že by bylo možno z tohoto důvodu jeho žádost zamítnout….K ucelenému a správnému obrazu o chování odsouzeného po celou dobu výkonu trestu je potřeba přesně časově vymezit, kdy se odsouzený disciplinárních provinění dopustil a přesněji popsat, o jaké provinění šlo a jaké kázeňské tresty mu byly uloženy….

ad 2) ….Stížnost st. zástupce do usnesení o zastavení trestního stíhání pro neúčelnost právě vzhledem k uloženému trestu s poukazem na to, že reálně vy nepřicházelo k úvahu zpřísnění takto uloženého šestiletého trestu byla zamítnuta……

ad 3)….Závěr věznice, kterým se změnil v důsledku tohoto jednoho jediného jednání závěr hodnocení, je pak skutečně svévolný…..

A ještě nakonec. O jaký se vlastně jednalo kázeňský trest? Ležení na ustlaném lůžku během dne….