V návaznosti na dluhy a exekuce se mnohokrát ptáte na insolvence. Mnoho lidí si myslí, že je to samospasitelný nástroj a vyřeší všechny problémy. Zaplatí 30 % dluhů za 5 let a mají klid.

Není to ale zas tak jednoduché. Insolvence nebo-li osobní bankrot, se řídí podle insolvenčního zákona 182/2006 Sb. Ten byl v našem právu v době svého vydání úplnou novinkou. Proto se také vyvíjí a krajské soudy, které podané insolvenční návrhy řeší, tento zákon při jeho používání „dotváří“. I proto se stává, že obsah návrhu neprojde u jednoho soudu, ale projde u jiného. Neznamená to ale, že lze návrhy podávat jinde než u krajského soud, ke kterému žadatel patří dle bydliště. Chceme tím říci, že je dobré vyhledat někoho, kdo dané problematice rozumí a na koho najdete na internetu dobré recenze. A měl by právě být z místa bydliště žadatele.

Nezapomeňte také, že insolvence, o které budeme níže hovořit, není určena pro podnikatele, tedy nemůže obsahovat dluhy vzniklé z podnikání. Některé soudy ale akceptují, pokud jsou zástoupeny tyto dluhy v minimální míře. Problém také je s rejstříkem trestů. Pokud dluhy vznikly z páchání trestné činnosti, soud návrhy zamítá.

Co ale insolvence tedy vlastně znamená?

Po podání návrhu, k němuž najdete vše potřebné na stránkách justice.cz, soud rozhodne o tzv. úpadku. Tedy formě insolvence. Z několika možných forem jsou pro běžného občana možné dva. Konkurz a oddlužení.

Konkurz je poměrně radikální řešení úpadku. Dojde k prodeji veškerého majetku dlužníka k uspokojení věřitelů. Neexistuje zde tedy žádný minimální limit a doba splácení dluhů. Veškerý prodej je prováděn okamžitě podle zákona. Konkurz by se tak dal svým postupem a výsledkem přirovnat také k exekuci.Pokud má dlužník takové dluhy, že je není schopen uspokojit z prodeje svého majetku, zůstávají mu dluhy i po skončení konkurzu a jsou vymáhány nadále v klasickém exekučním řízení.

Oddlužení je způsob, kdy se úpadek dlužníka řeší „konsolidací“ jeho dluhů tak, aby nezajištění věřitelé (tedy ti, kteří nemají zajištění na nemovitosti, autě, obchodním podílu…) byli uspokojeni nejméně ve výši 30% svých dluhů a zajištění v zásadě zcela zpeněžením předmětu zajištění (např. nemovitosti). Časový horizont je stanoven na 5 let a poté je dlužník od svých dluhů osvobozen.

Zjednodušeně řečeno musí dlužník do 5 let zaplatit alespoň 30 % svých dluhů a dluhy zajištěné nemovitostmi. Poté mu je zbytek dluhů „odpuštěn“.

Celý proces oddlužení je ale řízen insolvenčním správcem. Ten jedná na základě rozhodnutí soudu. Dlužník sice může v návrhu soudu říci, jak by chtěl situaci řešit, ale konečné slovo má soud. 5 let je dlouhá doba a je nutné myslet na to, že za 5 let se může změnit mnoho věcí, které oddlužení ovlivňují. Zaměstnání, výše platu….

Doporučujeme obrátit se na organizace, které insolvence a podání návrhů řeší. Pomohou a poradí. Na internetu si najděte dopředu co nejvíce informací, abyste při sestavování návrhu chápali pojmy a měli alespoň nějaký základ této problematiky.