Stále zhoršující se situace v segmentu neziskových organizací nás nutí distancovat se od chování a způsobu jednání některých těchto organizací.

Jedná se především o sdružení, která vykonávají svoji činnosti formou placených služeb za podání žádostí o podmíněné propuštění s nabídkou převzetí záruky za dovršení nápravy odsouzeného, kdy jde čistě o placený jednorázový úkon a kde zcela absentuje další činnost a práce sdružení, která je v této oblasti a při podání záruky stěžejní a nutná.

Jistou benevolenci v tomto přináší trestní zákoník a vyhláška, které neustanovují, co by taková záruka měla obnášet a jakou formou ji podávat. Dochází tedy ke zneužívání lidí, kteří tuto svízelnou situaci řeší.

Náš spolek podává žádosti o podmíněné propuštění spojené s převzetím záruky za nápravu odsouzeného ve smyslu § 331 odst. 2 vyhlášky č. 141/1961 Sb. v souladu se svými stanovami, a to bezplatně a po splnění podmínek, kdy mezi ty základní patří:

• minimální doba pravidelného kontaktu v délce 6 měsíců,
• odstranění negativních faktorů vedoucích k páchání trestné činnosti,
• kontakt s rodinou a osobami, které poskytují zázemí po propuštění,
• stabilní a prověřené prostředí, do kterého se klient vrací.

Stejně tak tímto apelujeme na veškeré soudce a státní zástupce, kteří se při projednávání podmíněných propuštění s občanskými sdruženími a spolky setkávají, aby ty z nich, které svoji práci dělají opravdu poctivě a odsouzeným a jejich rodinám pomáhají, akceptovali a dívali se na jejich práci jako na důležitou část resocializace propuštěných. Mnohdy se jedná opravdu o dlouhé měsíce a roky práce, která se právě nepochopením ze strany soudu může přerušit a v budoucnu tím odpadne jeden z nejdůležitějších základních kamenů podpory propuštěných v jejich novém a velice složitém životě.