Věznicemi putuje informace ohledně možnosti přeměny  výkonu trestu na domácí vězení. Takovou možnost opravdu zákon dává, ale podmínky jsou stanoveny značně odlišně od toho, než vězni říkají svým nejbližším, kteří se na nás s tímto problémem posléze obrací. Pokusíme se tedy vše vysvětlit.

Přeměnu trestu odnětí svobody v trest domácího vězení (dále přeměna) definuje § 57a zák. č. 40/2009 Sb. a § 333b zák. č. 141/1961 Sb.

§ 57a zák. č. 40/2009 Sb. „Soud může po výkonu poloviny uloženého nebo podle rozhodnutí prezidenta České republiky zmírněného trestu odnětí svobody přeměnit odsouzenému za přečin zbytek trestu v trest domácího vězení, jestliže odsouzený po právní moci rozsudku, zejména ve výkonu trestu svým chováním a plněním svých povinností prokázal polepšení a může se od něho očekávat, že v budoucnu povede řádný život. Při přeměně trestu odnětí svobody v trest domácího vězení se každý den nevykonaného zbytku trestu odnětí svobody počítá za jeden den trestu domácího vězení; nejvyšší výměrou trestu domácího vězení stanovenou v § 60 odst. 1 soud není vázán.“

§ 333b zák. č. 141/1961 Sb. „(1) O přeměně trestu odnětí svobody v trest domácího vězení rozhoduje soud na návrh státního zástupce nebo ředitele věznice, v níž se vykonává trest, na žádost odsouzeného nebo i bez takové žádosti, a to ve veřejném zasedání. (2) Proti rozhodnutí podle odstavce 1 je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek.“

Podstatné jsou 3 věci:

1. splnění doby pobytu ve VT v délce minimálně 1/2
2. odsouzení za přečin
3. vedení žádného života v budoucnu

Přeměna prakticky alternuje a doplňuje možnosti podmíněného propuštění. Mají totožné všechny základní prvky. Je tedy potřeba si uvědomit, kdy ji lze využít. Důležitý je fakt, že o přeměnu nelze žádat dříve, než po uplynutí 1/2 trestu, a to pouze u odsouzených za přečin. Žádost (návrh) může tedy podat pouze odsouzený, který byl odsouzen za nedbalostní trestný čin nebo úmyslný, u kterého je horní hranice trestu dle příslušného paragrafu 5 let.

Není tedy pravda, že je možné požádat o přeměnu kdykoliv a alternovat tím vlastní výkon trestu. Myšleno především v první části VT před vlastní možností podání PP v 1/3 nebo 1/2.

Vyvstává tedy otázka, kdy použít možnost přeměny výkonu trestu na trest domácího vězení. Důležité bude takové podání posuzovat u každého konkrétního případu individuálně. U PP na 1/2 je u prvotrestaných vysoká šance na propuštění, pokud splňují zákonem dané podmínky a přesvědčí soud o svých záměrech a postojích do budoucna. Přeměna tedy není vhodná. Zbytečně by omezovala. Nabízí se tedy využití přeměny v případech, kdy soud nevyhoví žádosti o podmíněné propuštění, především v případě recidivy nebo z jiných důvodů. Přeměna se tedy může stát náhradou za dohled PsMS, který je v klasických případech PP pouze takovou administrativní záležitostí. Domácí vězení by umožňovalo lepší a sofistikovanější kontrolu propuštěných. Nejprve ale bude jistě potřeba, aby byly konečně zavedeny elektronické náramky. A to je daleká budoucnost. Poslední výběrové řízení skončilo opět fiaskem.