Několik matek, manželek a družek se na nás obrátilo se strachem o své blízké ve věznici po zprávě o pokusu o zabití mezi vězni ve věznici na Pankráci. Všechny jsme ubezpečili, že nemusí mít v tomto ohledu o své blízké žádný strach.

I když je v mnoha směrech pro nás vězeňská služba „oponentem“, tak v případě bezpečnosti odsouzených jsme přesvědčeni o tom, že svoji práci zvládá velmi dobře a incident, který se odehrál na Pankráci, je výjimečný a ojedinělý. Není žádný důvod se obávat, že by se podobná věc opakovala v dalších věznicích a stala se pravidelným obrazem českých věznic. Je potřeba si uvědomit, že každá věznice je velice specifické prostředí, ve kterém spolu žijí a fungují takové typy lidí, které by se mnohokrát v civilním životě ani nepotkaly. Může u nich docházet k nedorozuměním a ke střetům. A ty se někdy řeší ústně, hádkou, strkanicí a v extrémních případech i fyzických násilím. S tím je ale nutné počítat. Je to vlastně tak i v běžném životě. Každý odsouzený, který ale dodržuje pravidla slušného chování, plní si svoje povinnosti a konflikty nevyhledává, nezapojuje se do nepovolených aktivit, má jistotu, že se do fyzického střetu s dalšími odsouzenými nedostane. Je to jistě složité a prostředí věznice si vyžádá obrovské odříkání a sebereflexi, ale myslíme si, že i toto je součást trestu. Uvědomit si, že do tohoto prostředí se již nikdy nechce člověk vrátit.

Tento ojedinělý incident nelze brát jako běžnou praktiku českých věznic a vězeňská služba ho jistě vyšetří a viníka oprávněně a tvrdě, ale v souladu se zákonem, potrestá.